Reklama: Test vrozené inteligence

Jak se efektivně a levně zbavit vlhkosti v bytě a proč to funguje

Vzhledem k tomu, že jsem se opět přesvědčil, že mnozí v problematice vlhkosti v bytech stále tápou a neúspěšně s ní bojují, rozhodl jsem se napsat tento osvětový text:

1. Dříve postavené byty a domy nebyli tak dokonale těsné, takže se tam vlastně větralo nepřetržitě, ikdyž se tam zrovna nevětralo otevřeným oknem. Dnes se proto musí větrat o to intenzivněnji, aby se nahradilo ono nepřetržité větrání těmi netěsnostmi.

2. Vlhkost pocházející z vaření, sušení, sprchování, dýchání apod. se v bytě hromadí a pokud ji nevyvětráme, překročí její hodnota určitou hodnotu, kdy na chladnějších částech bytu (okna, zdivo) začne voda kondenzovat jako na dobře vychlazeném pivu.

3. Nejjednodušší a nejlevnější cestou jak tomu zabránit (nebo alespoň to výrazně omezit) je sledování její hodnoty pomocí vlhkoměru a její regulování větráním (investice v řádu desetikorun oproti investici v řádu milionů do zateplení).

4. Kolik páry vzduch pojme než se párou nasytí a začne kondenzovat zavisí výrazně na jeho teplotě. Pro představu, vzduch o teplotě -5 C pojme maximálně jen 3 g/m3 zatímco vzduch o teplotě 25 C pojme až 23 g/m3, což je skoro osminásobek.

5. Vlhkost tedy eliminujeme nejefektivněji tak, že teplý vzduch, který obsahuje hodně páry nahradíme vzduchem co nejchladnějším a tedy s co nejnižším obsahem páry. Nejlépe se tedy zbavujeme vlhkosti v zimním období. Dobré je také větrat brzy ráno, když je teplota venku nejnižší (Před odchodem do práce oblíct bundu o 5-10 minut dříve, aby nám nebyla zima a vyvětrat). To ovšem neznamená, že větráme jen jednou denně, větráme vždy podle potřeby (podle aktuální hodnoty vlhkosti na vlhkoměru).

6. Cílem není větrat nepřetržitě a dlouho, ale vyměnit vzduch co nejrychleji (abychom zabránily ztrátám tepla ) a co nejčastěji (abychom se zbavily vlhkosti v co nejkratším čase). Sledujeme přitom vhkoměr a větráme na hodnotu okolo 50% relativni vlhkosti. Pokud máte balkonové dveře, pak jimi vyvětráte díky jejich výšce rychleji než oknem.

7. U novostavby trvá několik měsíců až několik let než vlhkost zdiva klesne na požadovanou hodnotu, totéž platí u zdí vlhkých, kterým ještě vysoká vlhkost v bytě nedala šanci pořádně vyschnout.

8. Pokud máme ještě stále vlhké zdivo, po vyvětrání je vzduch zvlhčován kromě už zmiňovaného vaření, sušení, sprchování, dýchání apod, také odpařující se vlhkostí z tohoto zdiva (což je žádoucí a pozitivní), které je v ploše okolo celé místnosti a tím vzduch opět nasytí velmi rychle a je nutno brzy opět vyvětrat. Po snížení vlhkosti zdiva na požadovanou uroveň už není nutno větrat tak často, ale stále se řídíme podle vlhkoměru a udržujeme hodnotu okolo 50%.

9. Vlhké zdivo má horší tepelně izolační vlastnosti, v zimě je tudíž chladnější a to je příčinou ještě masivnější kondenzace, která následně ještě zhorší tepelně izolační vlastnosti stěny. Je to takový začarovaný kruh z kterého se dostaneme ven jen za cenu dočasného snížení vlhkosti vzduchu na extrémně nízké hodnoty (zpravidla postačí jedna topná sezóna s vlhkostí okolo 30%). Tím se zabrání kondenzaci i při zhoršených tepelně izolačních vlastnostech vlhké stěny, ta vyschne a tím jsme z toho začarovaného kruhu venku.

10. Zdivo vyschlé na správnou hodnotu nám pomáhá vyrovnávat krátkodobé prudké výkyvy vlhkosti vzduchu tím, že přebytečnou vlhkost absorbuje a naopak při nedostatku vlhkosti se tato ze zdiva do vzduchu uvolní.

Snad jsem to napsal srozumitelně a bude vám to k užitku, Roman Šotola

Tento text je chráněn autorským zákonem a je zakázáno ho bez souhlasu autora jakkoli rozmnožovat. Odkazování na tyto stránky je naopak povoleno v co nejvyšší míře :)


Reklama: Test vrozené inteligence